Produkty

Pšenice obecná (Triticum aestivum L.)

Pšenice obecná je u nás nejrozšířenější plodinou a zaujímá téměř čtvrtinu orné půdy v ČR. Pěstuje se ve dvou formách – ozimé (94%) a jarní (6%). Hlavním produktem sklizně je zrno.

• Potravinářská – ČSN 46 1100-2 a ČSN 46 1100-2
• Krmná – ČSN 46 1200-2

Ječmen jarní (Hordeum vulgare conv. distichon)

Jarní ječmen je v České republice v posledních letech pěstován na poměrně velké výměře a je po ozimé pšenici druhou nejvíce pěstovanou plodinou u nás. Na výrobu sladu se zpracovává kolem třiceti procent celkové sklizně jarního ječmene, asi sedmdesát procent zrna se používá ke krmným účelům.

1. Sladovnický – ČSN 46 1100-6
2. Krmný – ČSN 46 1200-3

Ječmen ozimý (Hordeum vulgare conv. vulgare)

Ječmen ozimý je po ozimé pšenici a jarním ječmeni třetí nejrozšířenější obilovinou v ČR. V podmínkách ČR je ozimý ječmen využíván především pro krmné účely. Krmná kvalita je u odrůd s větším zrnem na úrovni krmných odrůd ječmene jarního.

1. Krmný – ČSN 46 1200-3

Kukuřice (Zea mays L.)

Kukuřičné zrno hraje důležitou roli při výkrmu prasat a drůbeže.

1. Krmná – zrno – ČSN 46 1200-6

Žito seté (Secale cereale L.)

Pěstitelské plochy žita ve druhé polovině 20. století výrazně poklesly díky malým přírůstkům hektarových výnosů zrna oproti pšenici a ječmeni a také díky nižší rozmanitostí užití žita jako suroviny.

1. Potravinářské – ČSN 46 1100-4
2. Krmné – zrno, které nesplňuje kritéria potravinářské jakosti

Tritikale – žitovec (Triticosecale)

Tritikale je umělým mezidruhovým křížencem pšenice obecné (rod Triticum) a žita setého (rod Secale), má vysoký výnosový potenciál.

1. Krmné – ČSN 46 1200-5

Oves setý (Avena sativa L.)

V současné době znovu nabývá oves na významu jako surovina pro výrobky racionální lidské výživy. Bílkovinný komplex ovsa se ve srovnání s pšenicí vyznačuje snazší stravitelností a vyšším podílem esenciálních aminokyselin. Zrno ovsa se také uplatňuje v krmných dávkách některých kategorií hospodářských zvířat – mladých a plemenných zvířat a koní.

1. Oves pluchatý – ČSN 46 1200-4 (obilka pevně sevřena obaly kvítků – pluchou a pluškou)
2. Oves nahý – ČSN 46 1100-7 (bezpluchá – „nahá“ – obilka)

Proso seté (Panicum miliaceum L.)

Zrno prosa je drobné s lesklými pluchami. Část produkce se využívá jako dietní potravina (loupané proso – jáhly) a část se uplatňuje pro krmení exotického ptactva. Kvalitativní posouzení prosa je zaměřeno na vlhkost, příměsi a nečistoty. Kvalita posuzována dle ČSN 46 1200-7.

Pohanka obecná (Fagopyrum aesculentum (L.) Moench)

Pohanka patří do botanické čeledi Polygonaceae – rdesnovité. Vzhledem k obdobné agrotechnice a charakteru produktu je uváděna společně s druhy obilnin. Semena pohanky (trojboké nažky) se po vyluštění používají jako surovina pro přípravu jídel a potravin se specifickými chuťovými a dietetickými vlastnostmi. Kvalita se řídí dle ČSN 46 1200-8.

1. Neloupaná
2. Loupaná – mechanicky, termicky

Řepka olejka – (Brassica napus L. subs. Oleifera)

Řepka olejná je nejvýznamnější olejninou České republiky a její podíl v ČR na zpracovávané produkci olejnin je asi 95%. Řepka se po roce 1989 stala strategickou transformační plodinou českého zemědělství, neboť nahradila úbytek ploch krmných plodin a udržuje bilanci humusu v půdě, včetně ozdravujících účinků na půdu. Kvalita se posuzuje dle ČSN 46 2300-2.

Slunečnice roční (Helianthus annuus L.)

Slunečnice roční je druhou nejvýznamnější olejninou České republiky (po ozimé řepce). Slunečnice se pěstuje zejména pro dieteticky velmi kvalitní olej, který patří mezi nejvyhledávanější rostlinné oleje a potom také jako součást ptačích zobů. Kvalita se řídí dle ČSN 46 2300-6.

1. Černá – výroba oleje
2. Páskovaná (Iregi, Apetil, Kongo, Pioneer) – výroba ptačích zobů

Mák setý (Papaver somniferum L.)

Mák setý je důležitou olejninou, jejíž pěstování má již u nás dlouholetou tradici. V posledních letech se osevní plocha máku značně zvýšila. Mák je v ČR (ale i v jiných zemích) označován jako zdroj návykových (omamných) látek, proto při pěstování máku setého je nutné dodržovat ustanovení vyplývající ze zákona č. 167/1998 Sb. Kvalita se řídí dle ČSN 46 2300-3

Hořčice

Semeno hořčice se využívá v konzervárenském průmyslu pro výrobu stolní hořčice. Hořčice je zároveň nejrozšířenější strniskovou meziplodinou používanou na zelené hnojení. Kvalita se řídí dle ČSN 46 2300-4.

1. Hořčice bílá (Sinapis alba L.) – pochází ze Středomoří, bývá 1 m vysoká, má zlatožluté květy a nelesklá, bledě žlutá semena. Jako koření se užívá semeno.
2. Hořčice černá (Brassica nigra L.) – bývá o něco vyšší, semena mají temně červenohnědou barvu.
3. Hořčice Indická (Brassica juncea Cos., zv. sareptská) – má světle hnědá semena a pěstuje se v Indii, Číně a Rusku.

Len setý (Linum usitatissimum)

Len je v ČR okrajovou olejninou, jeho plochy za poslední roky neustále klesají. Do skupiny olejného lnu je možno zařadit i len potravinářský. Semeno lnu olejného se hlavně využívá pro výrobu technického oleje. Semeno potravinářského lnu se využívá jako surovina v pekárenském a farmaceutickém průmyslu. Kvalita se řídí dle ČSN 46 2300-5.

1. Len hnědý – potravinářský, technický
2. Len zlatý – farmaceutický průmysl

Hrách setý (Pisum sativum L.)

Využití hrachu je mnohostranné. Suchá semena se používají pro potravinářské účely – ČSN 46 1300-2. Zrna nevyhovující kvalitou se pak používají pro krmné účely – ČSN 46 1300-5. 

Odrůdy:

• žlutosemenné (Gotik)
• zelenosemenné (Zekon)
• peluška (Arvika, Tyla)

Sója (Glycine max L.)

Ve světovém měřítku zaujímá největší osevní plochy a řadí se z globálního hlediska mezi tzv. strategické plodiny. Ze všech pěstovaných luskovin má semena s nejvyšším obsahem dusíkatých látek (35 – 45%) a výbornou skladbu esenciálních aminokyselin. Kvalita se řídí dle ČSN 46 2300-7.

Kmín kořenný (Carum carvi)

Kmín je jedním z nejstarších známých koření. Semena kmínu obsahují silice a mastné kyseliny, které velmi účinně zmírňují projevy nadýmání a plynatosti, a obecně lze říct,že zlepšují chuť k jídlu.

• Dvouletý
• Jednoletý

Světlice barvířská – saflor (Carthamus tinctorius)

Světlice barvířská se u nás pěstuje pro semeno, které se používá pro výrobu ptačích zobů. Další možné využití získaného semene je pro výrobu za studena lisovaného oleje pro lidskou výživu.

Čirok zrnový (Sorghum bicolor var. Eusorghum)

Čirok je pěstován pro zrno, které se používá do zobů pro exotické ptactvo, nebo se z něj vyrábí mouka.

Lesknice kanárská (Phalaris canariensis L.)

Semeno lesknice kanárské se používá jako součást krmných zobů pro exotické ptactvo.