Vojtěškové seno (šrotované)
Vojtěškové seno obsahuje 10–17 % dusíkatých látek a má vysoký obsah vápníku. Vojtěšku na seno je třeba sklízet pro skot nejpozději na počátku květu (pro koně a králíky v květu nebo těsně po odkvětu), při pozdní sklizni získáváme seno hrubší a tvrdší. Pozdní sklizeň je příčinou snížení výživné hodnoty sena a tím se snižuje jeho produkční účinnost. V porostu se zmenšuje hmotnostní podíl lístků vůči stéblům a dochází k jejich lignifikaci. O kvalitě vojtěškové sena kromě termínu sklizně rozhoduje také kvalita sklizně. Nejhorší kvalita je při dosoušení na zemi a také deštivé počasí v termínu dosoušení velmi zhoršuje kvalitu.
Kvalitní seno má typicky sennou-aromatickou vůni. Nekvalitní sena mají nevýraznou vůni, nebo se naopak vyznačují zatuchlým či plesnivým pachem. Seno by mělo být bohatě olistěné a na pohmat měkké a zelené, nekvalitní seno je na pohmat drsné a se zdřevnatělými stonky. Při manipulaci s vojtěškovým senem dochází k odrolu lístků a tím ke snížení jeho výživné hodnoty.
Vojtěškové seno je dobrým krmivem pro všechna hospodářská zvířata, pro bohatý obsah proteinu, vápníku a vitaminů A a D je zvláště vhodné pro plemenná zvířata.
Obsahuje nejvíce stravitelných bílkovin ze sušené píce (8–9,5 %) a minerálních látek (vápníku a fosforu). Lépe se uplatňuje ve výživě skotu než ve výživě koní. Ve výživě koní ho není vhodné zkrmovat samotné, ale doporučuje se míchat ho se senem lučním. Opatrně by mělo být zkrmováno především mladým koním, protože při vysokých dávkách může způsobovat problémy, minerální imbalance a následně poruchy růstu a degenerativní onemocnění pohybového aparátu.
Omeziení při zkrmování
Vysoká dávka vojtěškového sena zkrmovaná kravám v období stání na sucho, způsobuje problémy z nadbytku vápníku (mléčná horečka). Příjem vápníku z vojtěškového sena by neměl překročit 70 g/ks/den.
